Naše drahá šéfová šla na operaci a místo ní to převzala stará ježibaba, kterou nejvíc baví všechny buzerovat. Bohužel jsem s ní tento víkend strávila 12 hodin...

Sleduje každý můj pohyb (a nejsem jediná). Když jsem si odskočila na záchod, přišla tam za mnou, čekala, až vylezu, a pak mi řekla, že jsem tam nějak moc dlouho. Přitom na záchod máme povoleno chodit a než jsem odešla, naplnila jsem všechny nádobky s jídlem pro studenty, takže nebyl žádný problém...

Dneska jsem si poodešla od svého vegetariánského stánku dva metry prohodit pár slov s kamarádkama a hned na mě vyjela, ať se vrátím na svoje místo. Vážně tam ale nebylo co dělat, protože všechny nádobky s jídlem byly doplněné a linku jsem taky utřela. Rohlédla se okolo, jakou blbostí by mě mohla zaměstnat, a padly jí do oka zaprasené dveře. Takže jsem kromě mojí práce musela ještě sloupávat prasárny z dveří.

Až doteď jsem si svojí práci celkem užívala a dělala jsem ji poctivěji a rychleji, se ode mě očekává. Jelikož to ale tahle babka neocení a trestá mě za to, že jsem dříve hotová a nudím se, hodlám najet na taktiku ostatních studentů: dělat všechno co nejpomaleji, protože proč se nadřít, když jsme stejně placeni od hodiny, ne od výkonu.